Odolnost dodavatelských řetězců jako strategická priorita: Závěry bezpečnostní konference z pohledu iniciativy SecureSupply
Praha, 18. září 2026
Jaké důsledky by pro Českou republiku mělo náhlé přerušení dodávek energií, léčiv, strategických technologií či vojenského materiálu v době krize? Iniciativa SecureSupply upozorňuje, že zajištění bezpečnosti státu dnes přesahuje tradiční ochranu hranic či kyberprostoru. Naším primárním cílem je prosazování aplikovatelných a strategických řešení. Z tohoto důvodu jsme se zájmem reflektovali diskuzi zástupců státní správy, armády, obranného průmyslu a technologického sektoru, která proběhla na včerejší konferenci v pražské Malostranské besedě. Akci uspořádal poslanec Ivan Bartoš, přičemž osobní záštitu nad ní převzal Josef Flek.
Stěžejní myšlenku celého setkání, se kterou se iniciativa SecureSupply plně ztotožňuje, formuloval v úvodním bloku organizátor akce Ivan Bartoš: „Stát, který neví, na kom a na čem je kriticky závislý, nemůže svoje rizika skutečně řídit a chránit své občany.“ Dále připomněl, že globální pandemie a válečný konflikt na Ukrajině jasně demonstrovaly, s jakou rychlostí se narušení dodavatelských řetězců stává přímou hrozbou pro celou společnost. Skutečná odolnost státu tak vyžaduje precizní mapování zranitelných míst a strategické plánování dlouho předtím, než případná krize eskaluje.
Konference úspěšně propojila klíčové aktéry z různých sektorů, což vnímáme jako nezbytný předpoklad pro efektivní krizové řízení. Cennou praktickou zkušenost s ochranou kritické infrastruktury v podmínkách probíhajícího válečného konfliktu prezentoval Sergii Nazarenko z ukrajinské státní energetické společnosti NPC Ukrenergo. Na nezbytnost užší integrace obranného plánování s evropským průmyslem následně poukázal expert na evropskou regulaci a CEO organizace GLOBSEC Daniel Braun. „Ekonomická bezpečnost dnes není samostatná agenda vedle obrany, technologií a průmyslu. Je to prostor, kde se tyto oblasti potkávají a společně určují odolnost státu i Evropy. Úkolem státu i firem je vědět, které závislosti jsou kritické, kdo je může využít proti nám a jak rychle je dokážeme nahradit,“ doplnil Braun.
Významná pozornost byla věnována problematice kybernetických a hybridních hrozeb. Odborníci Ondřej Vlček (Aisle), Lukáš Kintr (NÚKIB) a Jan Balatka (Semantic Visions) se shodli na imperativu využití umělé inteligence, analýzy otevřených dat a moderních analytických nástrojů pro včasnou detekci bezpečnostních rizik. Iniciativa SecureSupply v tomto kontextu silně podporuje jejich apel na vybudování funkčního národního systému včasného varování.
Jan Balatka na konferenci ukázal, jak konkrétně takové včasné varování funguje. Na příkladu výrobce čipů Nexperia připomněl, že když nad ním nizozemská vláda loni 30. září převzala kontrolu, hrozilo vážné ohrožení výroby pro evropské automobilky i dodavatelé. Pokročilá analýza otevřených zdrojů (OSINT) přitom dokázala zachytit varovné signály s ročním předstihem, nikoliv však u samotné Nexperie, ale u jejího čínského vlastníka Wingtech. Systém tehdy evidoval stovky signálů, drtivou většinu v čínštině, zatímco v češtině nebyly téměř žádné.
„Signál byl vidět rok předem, jen nebyl tam, kam se běžně díváme, ne u dodavatele, ale u jeho vlastníka, a navíc v čínštině. Právě to by měl stát systematicky sledovat. Z milionů denních zpráv lze automatizovaně vytřídit relevantní signály a identifikovat uzly, o kterých se rozhoduje. Technologie existují, ale dnes chybí jasné zadání, aby se tím někdo včas začal zabývat,“ shrnul Balatka.
Samostatný panel se zaměřil na technologickou a ekonomickou suverenitu Evropy. Nutnost bezpečné diverzifikace dodavatelských řetězců reflektovali Miroslav Podrábský (Škoda Auto), Lenka Axlerová (Microsoft) a investorka Diana Rádl Rogerová (2ET) společně se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu. Miroslav Podrábský k tomu poznamenal: „Dostupnost surovin již není čistým nákupním tématem průmyslových společností. Vidíme, že se téma surovin stává předmětem geopolitického vlivu. Proto úzkou spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem spolu s implementací inovativních ekonomických nástrojů vnímáme jako nezbytné pro zajištění ekonomické bezpečnosti a konkurenceschopnosti celé Evropy.“  David Navrátil doplnil: „Polykrize je pro Česko stejně velká příležitost jako hrozba: obranné výdaje, návrat výroby do Evropy i umělá inteligence hrají do karet zemi s jednou z nejdiverzifikovanějších ekonomik světa. Pokud ji promarníme, nebude to vinou Hormuzu ani Pekingu, ale rozpočtového určení daní, které nemotivuje investovat, a naší neschopností pochopit urgenci a dotahovat.“

Specifické požadavky armády a obranného průmyslu definovali brig. gen. Petr Šnajdárek (MO ČR) a Jaroslav Pecháček (AOBP). Závěrečný vhled do problematiky energetiky a telekomunikací poskytli Michal Moroz (AKI ČR) a Juraj Hrabovský (URC Systems).
Z expertních diskuzí vyplynula konkrétní doporučení pro exekutivu i legislativu. Iniciativa SecureSupply považuje jejich bezodkladnou implementaci za fundamentální předpoklad pro zajištění budoucí bezpečnosti státu:
1. Navržení národní strategie bezpečnosti dodavatelských řetězců s jasnými prioritami a gescí. Česko by mělo vytvořit národní strategii bezpečnosti dodavatelských řetězců, která jasně určí klíčové oblasti, odpovědnost jednotlivých institucí a způsob řízení rizik.
2. Stát by zároveň měl zmapovat své kritické závislosti až na úroveň subdodavatelů a pravidelně je testovat na krizových scénářích, jako je rozsáhlý blackout nebo dlouhodobý výpadek cloudových služeb.
3. Další prioritou je vznik systému včasného varování, který by pomocí OSINT, umělé inteligence a datové analytiky sledoval technologická, geopolitická a sankční rizika.
4. Zahrnutí bezpečnosti do veřejného zadávání. Vedle ceny by měl stát důsledně posuzovat například původ technologií, možnost jejich kontroly nebo garantovaný servis.
5. Dlouhodobým cílem má být rovněž posílení evropské technologické suverenity v oblastech, kde může jednostranná závislost představovat bezpečnostní riziko – například u polovodičů, cloudových služeb nebo kritických surovin.


„Nejde o to, abychom si všechno vyráběli sami. Jde o to, abychom věděli, bez čeho se v krizi neobejdeme, odkud to bereme a jakou máme alternativu,“ shrnul základní paradigma konference Ivan Bartoš.
Praxe jasně ukazuje, že proaktivní prevence je vždy nákladově i strategicky nesrovnatelně levnější než řešení následných dopadů a ad hoc hašení krizí, jak ostatně demonstrovala nedávná čipová krize nebo současný konflikt v Íránu. Z tohoto důvodu plně podporujeme záměr na vytvoření stálé platformy pro prohloubení spolupráce mezi státem, průmyslem a technologickým sektorem. Nyní budeme důsledně monitorovat proces transformace těchto závěrů do oficiálních podkladů pro Výbor pro obranu a prosazovat jejich implementaci do praxe české politické reprezentace.